Vánoce mají být svátky klidu míru, pohody, čas který strávíte s rodinou. Ale minimálně jedno desetiletí už to tak nefunguje. 

Klid a mír? - od listopadu do 23.prosince není nikdo v klidu a všichni chaoticky pobíhají po obchodech a brouzdají po internetu s tím, aby pro každého našli ten nejlepší dárek. Od 23. až do samotného rozbalování dárků jsou všichni ve strachu jestli na nějaký dárek nezapomněli nebo jestli se dárky budou líbit.

Pohoda a čas s rodinou? - Když už jsme doma strávíme to zabalováním dárku což znamená že se každý zavře v pokoji aby ostatním nezkazil překvapení. Pohody se bát nemusíme, protože je tu Vánoční úklid. To slovní spojení mluví za vše.

Pak jsou tu i obchoďáky kteří sotva sundají vánoční výzdobu a už jí tam zase věší. Řekla bych že na Vánoce už se opravdu těší jen ty děti, které věří na Ježíška. Ostatním už lezou krkem a to ještě ani nezačali, ale hold do obchodu musí někdy každý.

I přes to všechno, mají Vánoce něco do sebe. Úplné maličkosti, které se v tom chaosu ztratí. Zdobení stromečku, pečení cukroví. Ale hlavně, samotný Štědrý den.

Díváte se na pohádky a vánoční filmy a když to už vidíte po desáté, jste z toho nadšení jako po prvním zhlédnutí. A nebudeme si nalhávat i když už pro nás dárky nejsou to hlavní, nebo to minimálně každý tvrdí, všichni se nemohou dočkat večera. Toho, až si rozbalí dárky jejich blízcí a oni uvidí jestli ty nervy z vybírání dárku, stály za to.

Ale proč čekat na filmy do Štědrého dne? Filmy jsou úžasné jakýkoliv den, a teď když už je zapálená druhá svíčka si můžete pustit malého Kevina a nikdo vám nemůže tvrdit, že Sám doma, ještě není a rodiče mu odjedou až za pár týdnů :)

Hezkou adventní neděli a pozdravujte Kevina :)